V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků

V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků

Z naší zeměČlánkyPříběhy farem › V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků

„Ryby jsem moc k jídlu nemusel,“ připouští Bohumír Hutař, který šéfuje Zemědělskému družstvu Hrotovice. Ochutnávka sumečka afrického v Třeboni jeho názor změnila tak, že začal chovat tyto ryby ve svém podniku. První rok družstvo vyprodukovalo téměř 25 tun živých sumečků, které samo prodalo, a letos investovalo zhruba milion korun do vybudování udírny.

Na polích o rozloze téměř 2,5 tisíce hektarů pěstují obiloviny, luskoviny, řepku, vojtěšku nebo kukuřici. Ve stájích chovají přes 800 kusů skotu včetně dojnic a přes 5 tisíc prasat. Zemědělské družstvo Hrotovice hospodařící nedaleko vodní nádrže Dalešice na Třebíčsku se na první pohled neliší od jiných podniků v Česku. Kdyby nebylo nenápadné budovy natřené netypicky modrou barvou. Uvnitř se nachází několik kádí, v nichž podnik chová africké sumečky a vozí je do restaurací a jídelen. „Část produkce se prodává v živém, většinou dalším zpracovnám. Doplňkový je prodej filetů ryb vakuovaných především fyzickým osobám,“ vysvětluje Bohumír Hutař, který je předsedou představenstva Zemědělského družstva Hrotovice. 

Družstvo začalo s chovem v roce 2019 a investovalo do něj 8,5 milionu korun s tím, že první sumečci byli připraveni k prodeji v únoru následujícího roku. Podnik měl v plánu prodat první rok 40 tun ryb živých ryb. Sám Hutař ale připouští, že se trefili do špatného období. V Česku se v té době šířil covid-19, který přerostl v pandemii a do zavřených gastronomických podniků nebylo možné dodávat. „Proto jsme se více soustředili na drobný prodej a omezili jsme chov,“ dodává Hutař. 

Problémy s odbytem v pandemii

V loňském roce se podniku přesto podařilo prodat téměř 25 tun ryb a předseda představenstva nepochybuje, že je do budoucna reálný i původně vytyčený cíl. O maso afrických sumečků, pro které jsou původním domovem stojaté vody v Africe, Sýrii, jihovýchodní Asii nebo na Madagaskaru, je podle něj zájem. „Maso ze sumečků je pevné, šťavnaté s vysokým obsahem minerálních látek. Sumeček má jen velké kosti, nemá drobné mezižeberní kůstky, při kvalitním filetování je fileta úplně bez kostí“,” popisuje Hutař vlastnosti těchto ryb. Současně družstvo do chovu sumečka dál investuje a letos zahájí provoz nové udírny za zhruba milion korun a přidá tak do sortimentu zaměřeného na ryby dva nové produkty. 

Start chovu afrických sumečků komplikovala vedle zhoršených podmínek odbytu také neznalost oboru, kterému se v tuzemsku věnuje jen několik chovatelů. „Začátky byly krušné, spoustu věcí bylo potřeba upravit, předělat. Než jsme začali, netušili jsme spoustu věcí. Díky píli a nadšení našich zaměstnanců se ale vše zvládlo a postupně vyřešilo,“ vzpomíná šéf hrotovického podniku. 

Kanibalské choutky

Každodenní péče o sumečky spočívá především v kontrole kvality vody, případné její úpravě a čištění filtrů. Dále zahrnuje kontrolu zdravotního stavu a krmení ryb. To vše ovlivňuje, za jak dlouho ryby dosáhnou optimální váhy zhruba 2,5 kilogramu. Je to velmi individuální, ale zpravidla to trvá 8 až 10 měsíců. Ryby je také potřeba třídit podle velikosti dvakrát až třikrát za dobu chovu a podle potřeby je přemísťovat do jednotlivých kádí. V opačném případě hrozí, že se k sobě budou sumečci chovat jako kanibalové. „Vliv na to má zahuštění chovu. Optimální je 200 až 250 kilogramů ryb na tisíc litrů vody. Při nižší hustotě se napadají navzájem a také menší ryby napadají velké jedince,“ popisuje Hutař. Živelné chování ryb dokazuje i to, že ošetřovatelé si musí za směnu vyměnit i několik triček promočených vodou, kterou sumečci vycákali z kádí ven. 

Chov afrických sumečků, za něž podnik získal roce 2020 ocenění Regionální potravina za Vysočinu, představuje zatím jen malou část z celkového obratu Zemědělského družstva Hrotovice. Jeho celkové tržby činily podle poslední zveřejněné výroční zprávy 207 milionů korun v roce 2019. Zisk po zdanění dosahoval necelých deseti milionů korun. Příjmy podniku jsou podle Hutaře rovnoměrně rozděleny mezi rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu, bioplynovou stanici a služby a obchod. Hospodářské výsledky z loňského roku, které dosud nebyly zveřejněny, ovlivnila podle předsedy představenstva pandemie covidu-19. „Během roku byl problém zvířata vůbec prodat a cena byla jednoznačně diktována zpracovatelem,“ tvrdí předseda představenstva.

Barbora Pánková, Agrární komora ČR

V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků
V pandemii zariskovali a rozjeli chov afrických sumečků

Líbil se vám tento příspěvek? Můžete ho také sdílet!
Sdílet na Facebooku ›